Označení „alergie na prach“ není zcela přesné, ve skutečnosti se jedná o alergii na roztoče nebo plísně. Právě tyto pouhým okem neviditelné látky vybudí imunitní systém k tomu, že buňky začínají produkovat protilátky, například histamin, a tím ve své podstatě tělo ohrožují. Vědci prozatím marně hloubají nad tím, proč k takové poruše obranyschopnosti dochází. Do jisté míry jde o dědičnou záležitost. Pokud jeden z rodičů trpí alergií, riziko vzniku alergického onemocnění u dítěte je 30 %, jestli se s příznaky alergie potýkají oba rodiče, u potomka je 60% pravděpodobnost, že půjde v jejich šlépějích.
Alergická reakce nejčastěji postihuje dýchací systém a oči, ale i pokožku a trávicí trakt. Mezi celoroční alergická onemocnění náleží nesezónní alergická rýma a alergické astma. Průvodními jevy jsou ucpaný nos, vodnatá rýma, časté kýchání, svědění nosu a zánět spojivek. V případě alergie na roztoče a plísně obyčejně nebývají příznaky tak náhlé a prudké jako u alergie na pyl, na druhou stranu se prach usazuje stále a na všem a alergikovi znesnadňuje život.
Přes veškerou snahu udržet domácí i pracovní prostředí v čistotě, prachu se prostě nezbavíme. Tvoří ho nepatrné šupinky lidské i zvířecí kůže, vlasové lupy, chlupy, peří, textilní vlákna a nechutnosti typu výměšky roztočů, bakterie, plísně, řasy, pylová zrna atd.
Při projevech mírné a středně těžké alergie jsou spásou speciální přípravky, které je zapotřebí mít neustále po ruce, doma i v zaměstnání. Z volně prodejných antihistaminik II. generace se v praxi osvědčily kupříkladu oční kapky Livostin a nosní sprej Livostin. Působí jen lokálně, tedy v místě potíží, a zbytečně nezatěžují celý organismus. Zabírají bezprostředně po aplikaci a přinášejí úlevu až na několik hodin. Důležité je, že na rozdíl od dřívějších léků proti alergii nevyvolávají ospalost.
Potíže vyplývající z alergie na prach často propukají po ulehnutí do postele a v průběhu noci, neboť v ložnici bývá až stonásobně větší koncentrace roztočů než třeba v obývacím pokoji. Z toho vyplývá nutnost často a vydatně větrat, měnit ložní prádlo i pyžamo alespoň jednou za 14 dnů, minimálně 1x týdně vyluxovat matrace a 2x týdně důkladně vyklepat prostěradla, přikrývky i polštáře.
V domácnosti a v rámci možností i na pracovišti je záhodno minimalizovat plochy, kde se prach tvoří a usazuje. To znamená pryč s koberci, textilními závěsy, tapetami, čalouněným nábytkem, ale i sušenými květinami a plyšovými hračkami. Optimální teplota vzduchu je 19 až 21 °C a relativní vlhkost 40 až 50 %. V místnostech, kde pobýváme delší dobu, se nečešeme, nepoužíváme aromatickou kosmetiku, osvěžovače vzduchu ani spreje proti hmyzu.
Dnes je čtvrtek 17. května 2012
Svátek slaví Aneta, zítra Nataša.
Pošlete jim pohlednici!